Únor 2008

A jí taky ne

27. února 2008 v 15:03 | Sárinka |  Avatarečky

Ho se člověk nenabaží

27. února 2008 v 15:02 | Sárinka |  Avatarsky

Dead doll foto z natáčení

27. února 2008 v 14:51 | Sárinka |  Pictures
Ale, ale! Co to tady máme? A kde asi končí Gilova ruka?

John Mayer - Waiting On The World To Change

25. února 2008 v 14:24 | Sárinka |  GSR songs
Nevím, jestli je to zrovna GSR song, ale ten název, možná... Waiting On The World To Change od zpěváka Johna Mayera. Přijde vám nějaká povědomá a neumíte ji zařadit? Já vám pomůžu. Tato písnička totiž zazněla v prvních dvou dílech 7. série CSI.
Mp3:Here
Videoklip (pozor, scény i z CSI!!!):
Scény z CSI
Textík:
me and all my friends
we're all misunderstood
they say we stand for nothing and
there's no way we ever could
now we see everything that's going wrong
with the world and those who lead it
we just feel like we don't have the means
to rise above and beat it

so we keep waiting
waiting on the world to change
we keep on waiting
waiting on the world to change

it's hard to beat the system
when we're standing at a distance
so we keep waiting
waiting on the world to change
now if we had the power
to bring our neighbors home from war
they would have never missed a Christmas
no more ribbons on their door
and when you trust your television
what you get is what you got
cause when they own the information, oh
they can bend it all they want

that's why we're waiting
waiting on the world to change
we keep on waiting
waiting on the world to change

it's not that we don't care,
we just know that the fight ain't fair
so we keep on waiting
waiting on the world to change

and we're still waiting
waiting on the world to change
we keep on waiting waiting on the world to change
one day our generation
is gonna rule the population
so we keep on waiting
waiting on the world to change

we keep on waiting
waiting on the world to change
Překlad (ale slovensky):
Ja a všetci moji priatelia
Sme nepochopení
Vravia, že nestojíme za nič
Nie je možné, že by sme
A teraz vidíme, že nič nie je správne
so svetom a tými, čo ho vedú
Len cítime, že nemáme ako
vystúpiť a poraziť to

A tak stále čakáme
že sa svet zmení
Stále čakáme
že sa svet zmení
Je ťažké byť vytrvalý
Keď stojíme v diaľke
A tak čakáme
že sa svet zmení

A tak keby sme mali silu
vrátiť našich susedov domov z vojny
nikdy by nepremeškali Vianoce
Už žiadne stuhy na dverách
Keď dôveruješ televízii
Máš to čo máš
Lebo iba správy, ooooo,
môžu si ich upraviť ako chcú

Takže kým čakáme
že sa svet zmení
Stále čákame
že sa svet zmení
Niežeby nám to bolo jedno
Len vieme že je tam párty
A tak čakáme
že sa svet zmení

Stále čakáme
že sa svet zmení
Stále čakáme
že sa svet zmení
Jendého dňa naša generácia
bude vládnuť svetu

A tak čakáme
že sa svet zmení
Viem že čakáme
že sa svet zmení
čakáme
že sa svet zmení
že sa svet zmení
že sa svet zmení
že sa svet zmení

CSI - GSR Retrospective

25. února 2008 v 14:12 | Sárinka |  Videa
Tady vám přináším video vytvořené společností CBS.Zahrnuje všechny GSR momenty od 1. až po 8. sérii... Co tím sakra myslí? Proč nám to dělají?
Nenaznačuje to i možnost návratu Sáry do CSI? Možná to konečné datum 9/8...

Gil s kloboučkem

23. února 2008 v 15:26 | Sárinka |  Avatarsky
5678
9101112
13141516

CSI Las Miami

22. února 2008 v 19:45 | Sárinka |  Povídky (moje)
Tak vy nedočkavové, tady máte 1. část další povídky, ale tentokrát si vážně nejsem jistá, jestli se povedla, nemám z ní dobrý pocit...
Prudký vítr se opíral do větví stařičkých stromů a ty pod jeho nápory bolestivě skučely. Tak větrné a mrazivé počasí bylo pro Las Vegas velmi neobvyklé, a proto se nebylo čemu divit, když už po prvních strašidelných poryvech Sára otevřela oči a vyděšeně se na posteli posadila. Její první myšlenkou bylo, že zaspala, ale když za okny spatřila nepropustnou tmu a na ciferníku budíku svítící údaj 2:00, došlo jí, že má ještě pár hodin čas. Ulehčeně si proto vydechla a znovu se zachumlala do peřin. Usnout se ji ale už nepodařilo, neustále ji něco rušilo- temný vítr, neznáme zvuky jejího bytu, kroky sousedů nad hlavou.
Zápasila s nespavostí asi hodinu než to konečně vzdala a odevzdaně rožnula lampičku na nočním stolku mysliv si, že už dneska prostě neusne. Nevěděla, co dělat, věci už měla sbalené a připravené na cestu, nehty nalakované, a když zapnula televizi, hned ji po chvíli znechuceně opětovně umlčela, na dokumenty a zprávy totiž neměla náladu a erotické filmy také nebyly jejím šálkem kávy.
Chvíli byla v pokušení někomu zavolat, aby v tom bdění nebyla sama, ale pak si to zase rozmyslela- neměla totiž v úmyslu se nechat od kolegů další den za ten budíček zabít.
Pomalu ze všech těch neúspěšných pokusů usnout začínala šílet. Zkusila všechno- četla si, přemýšlela o příjemných věcech a dokonce i počítala ovečky. Nic z toho ale nepomohlo, stále se její víčka samovolně rozevírala a při každém pohledu na hodiny byla Sára více a více zoufalejší. Zdálo se jí, jako by čas najednou plynul rychleji a bavil se její nespavostí a obavami z toho, jak bude další den vypadat. Do zazvonění budíku postupně zbývalo 6 hodin, potom 5, 4… Ke 3 hodinám se už ale Sára nedostala, protože konečně upadla do vytouženého spánku.
Zdálo se jí, že nespala ani pět minut, ale budík měl jiný názor, a proto se protivně rozdrnčel hned vedle jejího ucha. Sára sebou škubla a aniž by otevřela oči, jednou dobře mířenou ranou toho otrokáře umlčela. Ten se ale jen tak nehodlal vzdát, chvíli si počkal, až se Sára zase začala propadat do propasti snění a teprve pak se znovu rozdrnčel, ještě s větší vervou než před tím. Znovu, a také na oplátku, ho s větší silou opětovně umlčela. Tenhle souboj člověka se strojem pokračoval až do doby, kdy Sára byla nucena zahanbeně přiznat, že prohrála. Nastal totiž čas, kdy věděla, že pokud nevstane nyní, 100% to už nestihne. A proto se s vzdechem vyhrabala z vyhřátých peřin a posadila se na posteli, přičemž trošku vykvikla, když se holýma nohama dotkla chladné podlahy, ale nakonec přece jen zvedla své nevyspalé tělo a pomalu ho dopravila až do koupelny.
Když se podívala do zrcadla, lekla se vlastního obrazu- tmavé kruhy pod malými škvírkami nahrazující její jindy velké a hnědé oči, vlasy místo toho, aby hladce přiléhaly k hlavě a kopírovaly její kulatý obličej, chaoticky odstávaly každý na jinou stranu a její pleť, jindy broskvová a hebká, byla nyní zmačkaná a bledá. "Ach bože, co se to se mnou stalo?" povzdechla si Sára a jala se začít napravovat chyby způsobené nedostatkem spánku. Vyčistila si zuby, opláchla obličej, načež na tu posmrtnou bílou nanesla hnědý make-up a bronzovou tvářenku. Povadlá oční víčka lehce poprášila zlatavými stíny a vykreslila na ně tenkou černou linku oční tužkou. Řasy projela kartáčkem své nejoblíbenější řasenky, jejíž značku používala už léta a na rty nanesla tenkou vrstvu lesku na rty. Když se poté znovu podívala na svůj odraz v zrcadle, byla mnohem spokojenější. Nebyl to sice nejlepší, ale její oči už nevypadaly jako po velkém flámu a její pleť už nepřipomínala mrtvolu právě vytaženou z kontejneru, kde strávila pěknou řádku dní. Jenom ty vlasy, nevěděla co s nimi. Když si je prohrábla kartáčem, zase se vrátili do toho atomového výbuchu, který asi v noci prospala. Věděla, že už nemá tolik času, proto rychle popadla gel na vlasy, trošku si jej nanesla na konečky prstů a zkušenými pohyby si jej do vlasů vetřela. Proti tomuhle její vlasy už nic nenamítaly a poslušně přilehly k její hlavě. A Sára konečně mohla být se svým obrazem spokojená, i když ne nejspokojenější.
Ještě chvíli se prohlížela v zrcadle, ale když ji pohled mimoděk padl na ciferník jejich hodinek zděšením vyjekla. Rychle sbalila zbývající kosmetické potřeby do taštičky a vběhla zpět do ložnice. Tam na sebe naházela věci, které si naštěstí připravila už večer a hladově se zakousla do rohlíku, který vyhrabala z kupy těch tvrdších. Nestačila sníst ani půlku, když před jejím domem zatroubilo auto. Ani se nemusela dívat z okna, tušila, že je to pro ni. Věděla, že jediný člověk, který troubí tak tiše, krátce a dalo by se říct i elegantně, je jejím šéfem už 6 let.
Také přesně věděla, co teď přijde. Ozvala se ještě další 2 zatroubení, pak nastalo ticho, v němž začala Sára počítat do 50 přičemž si začala obouvat boty a oblékat bundu. Jakmile k tomuto číslu došla, ozval se zvonek a po něm lehounké zaklepání na dveře. Když Sára dveře otevírala, byla už oblečená, kufry měla u nohou a byla nachystaná vyrazit. Když v téhle plné polni Grissomovi otevřela, udiveně se na ni podíval. "Ty už jsi sbalená a připravená? Jak jsi věděla, že už jsem tady?" zeptal se se zdviženým obočím. "No řekněme, že jsem měla tušení!" odvětila Sára se smíchem. Na to už Gil neměl jak zareagovat, proto zvedl její kufry a jemně ji před sebou popohnal. "Měli bychom si pospíšit, máme před sebou dlouhou cestu a s takovou to, miláčku, nestihneme!" řekl, mile se na ni usmál a zamířil k autu nechávajíc šokovanou Sáru za sebou. Trvalo ji asi 10 vteřin, než se z toho oslovení vzpamatovala, poté nechápavě zavrtěla hlavou, jako by se chtěla probudit, a nejistě zamířila ke Grissomovu autu s jedinou myšlenkou- Co jim asi ten následující týden přinese?
Cath se naposledy podívala ke dveřím svého domu, odkud na ni mávala její dcera Lindsay a hluboce si povzdechla. Neměla dobrý pocit z toho, že ji týden nechává samotnou jen s babičkou, ale jinak to nešlo. Na tuto práci prostě nemohla říct ne, protože jinak by ji hrozil vyhazov. A doopravdy to byla ona, kdo to tělo našel, takže je to vlastně její případ a ti 2 jsou pouhými spoluvyšetřovateli, takže u toho být musí. Kdyby ale věděla, kam až se díky tomu vyšetřování dostane, asi by se do toho zezačátku tak nehrnula. Ale bohužel, stalo se a ona musí jet společně s Grissomem a Sárou do Miami hledat kořeny těch podivných vražd.
Proto se naposledy na svou dceru podívala, usmála se na ni, zamávala, a pak se, nastartujíc auto, vydala směr novým zážitkům…
"Jsi si jistý, že jsi měl na té křižovatce odbočit doprava a ne doleva?" zeptala se Sára pochybovačně pozorujíc neznámé město za okny auta. "Jistě, mě můžeš věřit" odporoval Grissom. "No tím bych si nebyla tak moc jistá!" zabručela si Sára sama pro sebe. Věděla, že její šéf je velmi inteligentní, ale zároveň tušila, že nebude moc velkým praktikem. Vážně si jej totiž nedokázala představit jak vaří, uklízí nebo dokonce pere. Možná se vyzná ve všemožných broucích a jiné havěti, ale vyzná se také ve spletitých uličkách jim neznámého města?
"Stejně si myslím, že jsi odbočil blbě!" prohlásila bojovně po pár minutách bloudění. "Prosím?" řekl Gil se zdviženým obočím. "Grissome, my oba moc dobře víme, že nemáš instinkt poštovního holuba, tak si to konečně přiznej, otoč to a vrať se na tu křižovatku!"řekla Sára a znělo to, jako kdyby mluvila s malým dítětem. "Fajn, jak myslíš!" zavrčel Grissom a prudce otočil volantem doprava, div se svým teréňákem nevrazil do sloupu. "Co blbneš? To už ti nikdo nemůže nic říct aniž by ses naštval?" řekla Sára a najednou dostala strašnou chuť se hádat. "Ne, promiň, ujelo mi to! Jenom nemám rád, když mi někdo do něčeho kecá a to platí i u tebe!" odvětil Grissom smířlivěji. "Říkala jsi doprava?" dodal, když zastavil na křižovatce. "Jo, doprava!" odpověděla a povzdechla si.
Nervózně s podívala na hodinky, z okna a ke dveřím. Tenhle koloběh vykonávala stále dokola už asi hodinu, protože přesně 60 minut měli její dva kolegové zpoždění. Cath neměla rád komplikace a zádrhely, a proto s každou přibývající minutou byla v duchu čím dál tím více a více rozzuřenější. Neslyšně těm dvou nadávala tak zaujatě, že si ani nevšimla muže v černých brýlích, který došel až těsně za ní a vyčkával, až si ho drobná blondýnka všimne. Když se tak nestalo ani po dvou minutách, došla mu trpělivost a měkce ji s oslovením "Cath?" položil ruku na rameno. Catherine se nejdříve hrozně lekla, ale vzápětí už chtěla začít nadávat přesvědčená, že to za ní jsou ti dva opozdilci. Když se ale na židli otočila o 180 stupňů, slova ji náhle uvízla v krku. Muž, který za ní stál a vlídně s usmíval totiž nebyl její kolega a šéf Grissom, nýbrž… "Horatio?" vydechla překvapeně. S šéfem Miamské kriminálky už měla Cath čest jednou a to když společně vyšetřovali vraždu policejního prezidenta v Las Vegas a únos jeho rodiny právě do Miami.
"Překvapená?" zeptal se s lišáckým úsměvem, zatímco si sluneční brýle schovával do náprsní kapsy. "A jak! Co tady děláte?" stále ještě nemohla uvěřit svým očím. Sice tak nějak věděla, že se s ním bude muset při zdejším vyšetřování setkat, ale i přesto, od jejich posledního setkání už uběhlo mnoho času a ona na chvíle strávené s ním začala pomalu zapomínat. Ale teď, když stál tady, před ní, jí zase obklopila ta aura naprostého klidu, míru a vyrovnanosti, která z něj vyzařovala. Už posledně po jeho boku měla pocit, že je v bezpečí, a to i přesto, že Horatio Caine neměl postavu jako Rocky Balboa a ani sílu Arnolda Schwarzenegra, spíše naopak. Ale vycházelo z něj něco, co ji nutilo být mu co nejblíž, protože věděla, že pokud se ho bude držet, nehrozí ji nic zlého. A ten pocit tak samostatnou ženu, jako Catherine bezpochyby byla, docela děsil, i když ho zároveň i potřebovala. Ale nedalo se nic nedělat, její mise tehda skončila, na letišti si potřásli rukou, rozloučili se a ona se musela vrátit zpět do Las Vegas.
"No slyšel jsem, že kolegové z Nevady zase zavítají do našich končit, a tak jsem si je nemohl nechat ujít! Vím, stejně bychom se asi setkali v laboratoři, ale já vás chtěl vidět ještě předtím." Vysvětloval tak tichým hlasem, že jej Cath přes kavárenský hluk sotva slyšela. "Ach tak! A jak jste věděl, kde mě hledat?" zeptala se s podezřívavým pohledem. "No, řekněme že mám své tajné zdroje!" odpověděl Horatio s rukama v bok a s úsměvem. "Fajn, tak si je nechte pro sebe!" zabručela. "Taky že nechám!" provokoval dál. Pak ale náhle zvážněl. "Tak co vás sem přivádí tentokrát?" Ještě dříve než mohla Cath cokoliv říct či vysvětlit, vtrhli do kavárny jako velká voda její opozdilí kolegové."Nazdar Cath! To víš, Grissom není poštovní holub, a tak jsme se lehce ztratili a než jsme to tady na…" začala Sára šveholit, ale poté se zarazila spatříc muže stojícího vedle Catherine. "Promiňte, nevěděli jsme, že tady budeš mít schůzku s přítelem, my klidně zase půjdeme a vrátíme se později!" začala se Sára překotně omlouvat prohlížejíc si toho neznámého muže. Cath nechápala, o čem její kolegyně mluví, ale pak ji to najednou došlo a prudce ji se smíchem, ale i s rozpaky zarazila. "Ne, to není tak, jak to vypadá!" Dovolte, abych vás představila. Toto je Horatio Caine, šéf oddělení kriminálky Miami. A toto je Sára, moje kolegyně kriminalistka a Gil Grissom, můj nadřízený." Jala se seznamování. "Ach tak, tak to se omlouvám! V tom případě mě těší pane Caine a doufám, že vaše laboratoř nám poskytne dostatečné zázemí pro vyřešení těch hrůzostrašných vražd. Ještě jednou se velmi omlouvám za ten trapný omyl, ale vážně to na první pohled vypadalo, že vy a Cath…" Sára byla v novém prostředí trošku upovídanější než bylo u ní obvyklé, a proto ji Catherine musela prudce zarazit, aby neřekla něco neuváženého a urážlivého. Ačkoliv mezi náma, nebylo to spíše kvůli tomu, že mezi ní a Horatiem už tenkrát vzniklo podivné pouto, jenž by nyní mohlo zesílit a ona si to jen nechtěla přiznat?
Catherine and Horatio - CSI

8. stránečka

22. února 2008 v 19:21 | Sárinka |  Skvělé stránky
Jak překvapivé, že je tady další blogís o CSI, že?!:D Ale najdete tu i mini rubričky o muzikálu ze střední, CSI Miami, Námořní vyšetřovací službě či Hvězdné bráně!;)

Jako do lapáku

21. února 2008 v 14:28 | Sárinka
Nezdá se vám to jako fotky, které se fotí ze zatčenými?:D

Beatles

21. února 2008 v 14:27 | Sárinka |  Pictures

Ach ta ruka

21. února 2008 v 14:26 | Sárinka |  Pictures

známé situace z nového pohledu

21. února 2008 v 14:25 | Sárinka |  Pictures

Miss Fox

21. února 2008 v 14:21 | Sárinka |  Wallpapersky
Tak tenhle wallík si mi doopravdy líbí!;)
img246/79/jorjaln1zy9.gif

46 ikon+1 pohyblivá!:D

20. února 2008 v 16:10 | Sárinka |  A.v.a.t.a.r.s
1234
5678
9101112
13141516
17181920
21222324
25262728
29303132
33343536
37383940
41424344
454647

Další nálož

18. února 2008 v 13:09 | Sárinka |  Avatars

33 avatarků :D

18. února 2008 v 13:07 | Sárinka |  Avatars
010
011
012
013
014
015
016
017
018
019
020
021
022
023
024
025
026
027
028
029
030
031
032
033
034
035
036
037
038
039
040
041

7. stránečka

18. února 2008 v 13:03 | Sárinka |  Skvělé stránky
Tak a tady je blogísek zabyvající se výhradně seriálem CSI! ;)

6. stránečka

17. února 2008 v 18:28 | Sárinka |  Skvělé stránky
Tak lidišky, další blogís...
Tento se nevěnuje jenom GSR či CSI, ale hlavně skupině Spice Girls, O.C California aj. Ale najdete tam i CSI :)

Krásnej bannerek

17. února 2008 v 13:34 | Sárinka |  Banners
img407/2884/gsrheader2ew9.png

Headerek

17. února 2008 v 13:34 | Sárinka |  Bannerky
img205/1852/jorjaheadri1.png