Rudá růže, černá smrt 1

16. srpna 2007 v 16:22 | Sára |  Povídky (moje)
Šla po tmavé ulici a její podpatky vyťukávaly pravidelný rytmus. I přesto, že kolem nebyl ani živáček a klapot jejich bot byl jediným zvukem v okolí, nebála se. Chodila tudy denně už asi 10 let a ještě nikdy se ji nic nestalo. "V Las Vegas je přece tolik prázdných uliček, a proto je velmi malá pravděpodobnost, že si nějaký deviant vybere zrovna tu moji." Odpovídala se smíchem na dotazy svých přátel, proč si konečně nezvolí jinou cestu domů.
Ten den se ji moc nevyvedl, už od rána měla smůlu. Zaspala, pak ji ujel autobus a při vystoupení si roztrhla svůj oblíbený kostým. Už se těšila, až si doma napustí vanu a bude se skleničkou vína relaxovat. Myšlenkami už byla po krk v koupelové pěně, a možná proto si nevšimla zrychlených kroků, které se za ní najednou ozvaly. Dokonce ani nezaregistrovala, když tmavá postava došla až těsně k ní, teprve když ji na krk přiložil studenou čepel nože a přikryl rukou ústa, objevil se v jejích očích strach…
"Máme práci!" ozvalo se ode dveří a každý z týmu čekal, kdo bude mít to štěstí dnes. "Pojede se mnou třeba…" Grissom dělal, jako že přemýšlí, ale už dávno věděl, s kým bude na tomto případu dělat. "…Sára" Oslovená se klidně zvedla a bez jakýchkoliv obličejů či gest si šla přichystat své náčiní. Každý jiný by na jejím místě nějakej otrávenej xichtík asi udělal, ať už by to myslel vážně či by to bylo jen z pouhé recese. Ale ona ne. V poslední době milovala práci s Gilem a snažila se být mu co nejblíž.
"Tak co nás dneska čeká?" položila obvyklou otázku, jakmile společně nasedli do služebního auta. "Mrtvá striptérka na Lexington street." Odvětil Gil stručně s pohledem upřeným na rušnou silnici před sebou. Nemohl a vlastně se ani nechtěl na Sáru podívat. V poslední době se ve chvílích, kdy s ní byl o samotě, cítíval zvláštně.Nervózně, nesvůj a snad i trochu vzrušeně. Nevěděl, kdy přesně to začalo, ale prostě to jednou přišlo a už ho to neopustilo. Vlastně ani nevěděl, proč chce dneska pracovat zrovna s ní, když se ji doteď snažil pečlivě vyhýbat, ale možná se tomu chce postavit čelem a s konečnou platností se těchto pocitů zbavit.
Přestože se snažil uklidnit a být zase chladný a bezcitný (jak o něm jednou sama Sára řekla), věděl, že kdyby se tady na ni jenom podíval, v soukromí a příliš těsném prostoru vozidla, zase by se vše vrátilo a sad ještě silněji než kdy předtím. Vážně nevěděl, co má dělat a musel uznat, že vždy logický Grissom se nevyzná sám v sobě.
"Hej Gile, na co myslíš? Přejel jsi místo, kde jsi měl odbočit!" ozve se pobaveně vedle něj a on měl sto chutí ji říct, že myslí na ni. Vážně by jej zajímalo, jak by na to asi Sára zareagovala. Ale on dobře věděl, že to nikdy nesmí udělat…
Pohled na mrtvou striptérku byl více než nepříjemný. "Normálního" člověka by to skolilo asi stejně jako jednoho policajta z hlídky, který po jejich příjezdu ještě pořád zvracel, ale ti dva na ni jen letmo pohlédli a už si začali chystat svá náčiní. "Je pravda, že se na ni ten vrah pořádně vyřádil." Řekl Grissom bez špetky vtipu. "Jo, to máš pravdu. Mu nestačilo bodnout jednou či dvakrát, ale snad dvacetkrát." Odpověděla Sára s hledáčkem foťáku na tváři. "No, přesný počet nám řekne až koroner, ale myslím, že se to od tvého tipu moc lišit nebude." Odvětil Gil. "Hele Gile, podívej!" ozvala se Sára najednou a když se Grissom otočil, viděl, že Sára drží v ruce tmavě rudou růži s černou stužkou…
O 3 týdny později:
"Tak jo, shrňme si to. Máme čtyři mrtvé striptérky z jednoho luxusního podniku. Každá zemřela krutým ubodáním a vedle každé ležela rudá růže s černou sametkou. Zabíjí jen ty mladé, ale vyhraněný typ nemá, vybírá si zcela náhodně. Je na nic, že je v tom klubu nonstop policejní hlídka, on ty ženy zabije při cestě domů a je nemožné ochraňovat každou zvlášť při tak vysokém počtu dívek. A co máme? Nemáme nic! Sebemenší stopu, otisk nebo jen vlas, prostě nic!" Zakončil Gil tuto nepříliš povzbudivou bilanci prudkým třísknutím složkou tohoto případu. Při tom hlasitém zvuku sebou Sára polekaně trhla. Ona ale i ostatní nebyli zvyklí u Grissoma na toto chování, proto jim hned došlo, že jejich šéf a s ním i oni jsou v koncích. "Fajn, tak teď budeme čekat, až zabije další ženu a budeme doufat, že konečně udělá chybu. A pokud ji neudělá teď, tak snad příště nebo popříště! No a nakonec nezbude žádná a on se z nudy přijde udat!" pokračoval zlostně a nevšímal si udivených pohledů kolem sebe. Nikdo neměl odvahu promluvit a skočit mu tím do řeči. Tohle se ještě nikdy nestalo, a proto nikdo nevěděl, jak se zachovat. "Sakra, potřebujeme nápad! Nemáte někdo nějaký? Ne? A na co tady potom jste? To můžete jít rovnou domů, ne?" pokračoval vztekle Gil a Sára byla první, komu došla trpělivost. "Hele Gile, nemyslíš si, že to přeháníš? Je pravda, že nic nemáme a desítky dívek jsou v nebezpečí, ale za to neobviňuj nás! My děláme, co můžeme, jsme tady ve dne v noci, ale není naše chyba, že ten vrah to má perfektně promyšlené! Ty nejsi jediný, kdo pracuje na 150%!" Jakmile Sára skončila, nastalo v místnosti ticho. "A pokud jde o plán, já bych jeden měla. Já půjdu do toho podniku a budu se vydávat za jednu ze striptérek. Vrah mě nezabije, protože mě při cestě domů bude nenápadně chránit pár policistů a jakmile ten muž zaútočí, oni ho zatknout. Budu taková… Jo, budu prostě volavka." Odmlčela se a všechny pohledy se přesunuly z ní na Grissoma, co na to řekne. "Ale Sáro, je to nebezpečné a riskantní a…" začal odporovat, ale ona jej rázně přerušila. "Ano, je to riskantní a nebezpečné, ale já věřím, že mě mí "bodygardi" ochrání. A navíc je to jediná možnost, jak jej dostat nebo máš snad jiný, lepší nápad?" pohlédla mu vyzývavě do očí a on musel uznat, že nemá. "Dobře, uděláme to, ale musíš vědět, že já s tím rozhodně nesouhlasím. Hlídat tě budou Waric a Nick, protože těm jediným věřím. Tak dobře, já jdu zavolat do toho klubu a domluvím se s nimi, ty běž domů a připrav se, ano? Já pak pro tebe někoho pošlu…"
Seděla u sebe v bytě a přemýšlela, jak ji to půjde, svádět muže a dostávat je do varu, aby platili co nejvíce. Ironií je, že si přála, aby ten vrah přišel co nejdřív. Přece jen, kdo by se těšil na pozornost tolika nadržených starochů?
"Ding dong" zvuk zvonku ji vyrušil z rozjímání. Když otevřela, usmíval se na ni Waric. "Tak co, jsi připravena?" zeptal se a ona opatrně přikývla. "Jo, asi jsem, ale chci to mít za sebou co nejdřív." Při rozhovoru si oblékla kabát, vzala si tašku a byla připravena jít "do akce"…
"Dobrý den, jmenuji se Thomas Caprio a jsem majitelem a zároveň ředitelem tohoto podniku. Doufám, že se vám u nás bude líbit, slečno Sidlová." Přivítal ji hned u vchodu příjemně vypadající třicátník. "Děkuji, ale ode dneška nejsem Sára Sidlová, ale Lisa Moosová, ano?" opravila ho. "Jistě, promiňte slečno Moosová. Je vám asi jasné, že hned nemůžete na pódium, nejdříve musíte projít drobným výcvikem, kde vám jedna ze součastných striptérek řekne co a jak a zároveň vám pomůže s choreografií vašeho vystoupení. Jo, a abych nezapomněl, nikdo tady neví, že jste od policie a já bych byl vskutku rád, kdyby to tak zůstalo, ano? " Když přikývla, zavolal někam za sebe. Na jeho zavolání přišla vysoká blondýna, která se jí představila jako Clair Thompsová a řekla, že bude její učitelkou. "Tak jo, chceš začít už dneska?" zeptala se a přitom si ji prohlížela tak, že to začalo být Sáře až nepříjemné. "No, já myslím, že jsem připravena začít hned. Už se nemůžu dočkat!" snažila se předstírat nadšení, i když v duchu zrovna nejásala. "Dobře, myslím, že tady mám jednu písničku i choreografii přímo pro tebe. Pojď se mnou do tanečního sálu a tam začneme…" Vedla Sáru dlouhou chodbou, kde vše kolem nich bylo v rudých barvách- koberce, stěny, světla. Co jiného by taky ve striptýz klubu čekala, že!
Za pár minut došly k velkým dveřím, jenž vedly do obrovského sálu, kde bylo pár imitací pódia, na kterém dívky tančily. Bylo tu vše- tyče, židle, prostě to, co je k tomuto druhu tance potřeba. "Tak jo, nejprve kostým!" vytrhla ji Clair z průzkumu místnosti a zmizela za nějakými dveřmi. Za chvíli se ale vrátila a v ruce nesla pánský oblek, klobouk, síťované punčocháče, mini kraťásky a stříbrnou podprsenku. "Doufám, že ti to bude dost. Támhle jsou kabinky." Máchla rukou k dveřím, které vypadaly jako vstup do hospody na divokém západě.
Když si na sebe oblékla ten kostým a podívala se na sebe do zrcadla, nevěřila svým očím. Z odrazu na ni hleděla ne Sára Sidlová, ale opravdová Lisa Moosová. Nechápala, co dokáže pánské sako a klobouk s člověkem udělat.
"No vidíš, tak se mi líbíš mnohem více!" přivítala ji Clair, když z kabinky, trošku nejistě, vyšla. "Tak, a teď ti pustím písnička, kterou budeš odedneška slýchávat dennodenně a která ti bude vydělávat na chleba." Řekla Clair a přešla k velké hifi věži, která stála v koutě. Ani ne za minutu se sálem rozezněla písnička, kterou Sára znala jen zběžně. Sweet dreams are made of this… "Tak a teď ti předvedu, jak se u toho budeš hýbat." Pustila písničku znovu, ale tentokrát nestála Clair na místě, ale začala předvádět to, co by měla Sára umět za pár dní. "A tohle se mám jako naučit?" zmohla se šokovaná Sára jen na tuto reakci. "Neboj se zlato, není to tak těžké, jak to vypadá…" uklidňovala ji Clair. Sára jí ale nevěřila, protože stoj na hlavě na židli za těžké pokládala…
O týden později:
"Tak co šéfe, jste na naši Sáru zvědavý?" zeptal se pobaveně Nick Gila, když vstoupili do klubu. "Hele nech si to nebo ho ještě naštveš! Víš, že on je jasně proti tomu. Co nám dalo práce jej sem vylákat, tak to nezkaž!" rypl do něj Waric a vedl Grissoma přímo ke stolku hned vedle pódia. "Dneska je to její velká premiéra, tak ji držte palce!" stačil ještě zašeptat Nick Gilovi do ucha a pro jistotu okamžitě zamířil k baru, aby mu šéf nestihl vynadat. Nebyl na Sáru zvědavý, taky proč, vždyť to poslední týden vídával společně s Warickem denně, takže ho to nelákalo. Ano, už týden tady Sára nacvičuje své perfektní číslo a oni už tady týden vysedávají na baru a flirtují s ostatními striptérkami. A dnes večer konečně Sára poprvé vystoupí a Nick, jako velký znalec, musí uznat, že je dokonalá. Za ten týden zvládla svou sestavu precizně a on si myslel, že se bude šéfovi líbit. Vzal jej sem záměrně, požádala jej o to Sára, ale on by jej přivedl i bez jejího požadavku. Všiml si, jak se Grissom poslední dobou na Sáru dívá a tak si myslel, že mu to udělá radost…
Zatímco Grissom klidně seděl u stolku a popíjel minerálku, Sára stála za oponou a nervózně se škvírkou dívala na osazenstvo klubu. Ten večer přišlo mnoho lidí, ale ona hledala jen toho jednoho. Ano, najednou jej spatřila, jak sedí přesně tam, kde se s Nickem domluvili, že ho usadí. "Za to mu musím koupit nějaké pití!" řekla si pro sebe a málem vyletěla z kůže, když se za ní ozvalo "Tak co, připravená?" "Clair, já jsem leknutím málem umřela! Toto mi už nikdy nedělej!" pracně to leknutí rozdýchávala. "Ale no tak, klídek, vždyť o nic nejde… Přijdeš, odtančíš, odejdeš, nic víc, nic míň!" chechtala se její nervozitě Clair. "no jo, tobě se to řekne, ty už to děláš bůhví jak dlouho…" oponovala Sára, ale Clair ji hned skočila do řeči "Tak co, je tady ten mužském, o kterém jsi mluvila?" Ten týden se Sára s Clair sblížila natolik, že ji dokonce řekla i o Grissomovi. Jen to, proč je ona tady, vynechala… "Ano, je tady" odpověděla a nenápadně Clair Gila ukázala. "Wow, fešák! Ale není trošku starší, než ty?" ohodnotila jej Clair. "No, trošku je, ale já si nedokážu pomoct, víš?" Mrkla Sára. Vážně si nedokázala pomoct. Nechápala sama sebe, protože s Grissomem pracuje už tak dlouho a nikdy mezi nimi nic nebylo, ale v poslední době to bylo k nevydržení. Každý okamžik, kdy byla o samotě s ním, každou chvíli, kdy cítila jeho blízkost, každý jeho úsměv nebo letmý dotyk, ji přiváděl k šílenství. Ano, musela přiznat, že se asi zamilovala, sice proti své vůli, ale zamilovala. A nejhorší na tom nebylo to, že Grissom asi nic podobného necítí a ani cítit nebude, ale to, že se v poslední době od ní odvrací a snaží se ji všemožně vyhýbat. Nechápala to. Poznal snad, co k němu cítí, a tak dává najevo své odmítnutí? Sára to nevěděla, ale rozhodla se udělat poslední pokus, jak ho svést, jak ho dostat. Rozhodla se, že svou premiéru věnuje jen jemu. Proto jej posadila na to nejlepší místo, kde on vidí na ni a ona vidí na něj. Rozhodla se mu tancem ukázat, co k němu cítí a bude jen na něm, jak si to přebere a jak zareaguje…
"No tak Liso, jsi připravená? Jsi na řadě!" šťouchla do ní Clair a Sáře najednou došlo, co ji čeká. "Ne, já to nedokážu, já to vzdávám, jdu pryč!" Vážně se chystala k odchodu, ale Clair ji naštěstí tvrdě zarazila. "Hele Liso, jsi normální? Proč bys to nezvládla? Za ten týden jsi se to naučila perfektně, tak proč by jsi měla udělat nějakou blbou chybu? To chceš zahodit týden dřiny, mé i tvé? A poslední poznámka: Chceš ztratit poslední možnost, jak získat toho fešáka?" pustila se do ní a to na Sáru zabralo. "Dobře, jdu na to, ale nezabíjej mě, jestli to pokoním!!" vzdala se a Clair ještě stačila vykřiknout: "Jsi zlato a jsi nejlepší, jestli tě ten fešák odmítne, tak je to pěknej idiot!" A potom už se rozezněla předehra její písně…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama